Před devíti dnama jsme s Phoenixem fásli 4:2 doma. Odvetu u nich jsme načali královsky a to tak, že už po devíti minutách jsme vedli 2:0. Slušně jsme hráli dalších skoro třicet minut. Pak jsme ale dostali dvě minuty před koncem druhý čtvrtiny góla, kterej nás absolutně zlomil. Za posledních 22 minut jsme totiž dostali pět branek, a to je něco hroznýho, když si představim jak skvěle jsme předchozí zápasy bránili. Než jsme dostali toho prvního góla, byl jsem fakt rád, protože to vypadalo, že se zlepšujeme co zápas a jdeme nahoru. Tohle ale byla pěkně studená sprcha. Navíc, velkej moment pro brankáře Phoenixu, kterej dal přesně v 0,1 vteřiny do konce góla. Svýho prvního, možná posledního ale určitě góla, kterej se zapíše do historie. Jsem rád, že jsme si Phoenix odbyli, jsou v jiný konferenci a (pokud to je stejný jak v NBA) už je můžeme potkat jenom ve finále Stanley Cupu a nenarazíme na ně tolikrát jak loni. Díky bohu, Phoenix nemam rád.
Žádné komentáře:
Okomentovat